6. červenec: Mučedníci doby husitské...

Dnes, 6. července, vzpomínej nesčetných mučedníků, kteří za bouří husitských drahou krví zkropili půdu naší vlasti a volili raději nejkrutější smrt, než by zradili Krista a dali se přinutit k odpadu. Uvádíme aspoň některé.

1. Sedm mnichů nelidsky upálených na Velehradě 1421 od divokých hord moravských táboritů.
2. V Chomutově 1421 byl ženám i dětem slíben volný odchod. „Sotva však vyšly z města, obraly je (věrolomné táboritky) o roucha, peníze i šperky, vehnaly do stavení a upálily, ani těhotným neodpustivše.“ (Husita Vavřinec z Březové)
3. V Bechyni 1422 a 1428 řeholníci pobiti neb upáleni, v Klatovech spálena 1419 celá čtvrt, mnichové usmrceni palcátem neb ohněm, i staří a churaví vyvlečeni z cel.
4. Husita Vavřinec z Březové píše: „V jižních Čechách řadili (husité) jako Nero... nejkrutějšími mukami zvířecky sprovozovali se světa (katolíky).“
5. Ve Zlaté Koruně u Č. Krumlova r. 1420 a 1425 mnoho mnichů umučeno.
6. O Plzni, obléhané 1433-34, píše Hilarius Litoměřický: „Kohokoli z města chytili – i ženy a dívky – uřezali mu ruce, nos i uši... ženy uzavřeli do sudů a shazovali, jiné mučili v temném vězení hladem, aby k nim přestoupily, ale ony raději volily smrt než potupně vést smyslný (nečistý) život s kacíři..., jiné zajatce mučili žízní, aby za krůpěj vody prodali víru, ale oni raději snášeli strašná muka i smrt...“; týž autor praví, že ještě 1467 žily dvě ženy, tehdy od husitů nelidsky zmrzačené.
7. V Sedlci pod Kaňkem 1421 pobili táborité kartuziány, kteří se tam utekli ze smíchovského kláštera, i místní cisterciáky do jednoho.
8. V Jaroměři 1421 dostali kněží na vybranou: buď odpad k husitství nebo hranici; tři zradili Krista, 17 upáleno s mnohými jinými měšťany.
9. V Berouně rytíř Jan Koblih nechtěl přijímat pod obojí, proto byl zavěšen nad ohněm a pomalu pálen na chodidlech, holeních, kyčlích a po celém těle.
10. V Mohelnici 1424 si občané slíbili před oltářem, že raději podstoupí smrt, než by se zpronevěřili svaté víře; muži byli pobiti, ženy a děti v chrámě upáleny, což ani mongolské hordy nedělaly; všech bylo na 700.
11. V Polešovicích u Uherského Hradiště 1421 několik kněží krutě umučeno.
12. Orebité na Královéhradecku mučili zhovadile katolické kněze.
13. V Radkově v Kladsku napodobili živoucí pochodně Neronovy: faráře, jenž k nim nechtěl odpadnout, zabalili do slámy a zapálili, jako živá pochodeň se potácel, až klesl.
14. Podobné záznamy se nám uchovaly o Richmburku 1425.
15. Děkana Hynka z Ronova v Kolíně dali do sudu a vhodili na hranici 1421, načež kolem ohně poskakovali, napodobujíce pusté orgie jistých divochů.
16. Panu Oldřichu z Ústí Sezimova 1420 nohy usekali a cepy jej umlátili.
17. Vodňany 1420, upáleno 28 měšťanů, kněží naházeni do hořící vápenice.
18. Prachatice 1420, mnozí upáleni, naposled 85 občanů v sakristii. Podobně v Českém Brodě 1421.
19. Říčany 1420: husité zrušili věrolomně dané slovo, slíbivše svobodný odchod, katolíci nelidsky upáleni; stejné věrolomnosti se dopustili při dobytí Rokycan.
20. Havlíčkův Brod 1422, pobito 15oo lidí, mnozí smetáni s radnice na oštěpy dole stojících. Podobně v Turnově 1421.
21. Jaroměř, Nymburk, Holohlavy, Libochovice, Slané, Chrudim... to vše místa zkropená mučednickou krví. Počet obětí husitského řádění odhaduje Jan Tanner r. 168o na 200 tisíc, Palacký na 600 tisic, Balbín: „Doma i za hranicemi 1oo tisíc kněží, řeholníků a sester, nečítaje v to laiky.“ Nicméně nutno doznat, že jména a počet jednotlivců zná sám Vševědoucí; hromadné vraždění katolíků (v Lubné v Lužici na př. jeden tisíc) nebylo vzácností. Kolína ušetřeno protože měšťané odpadli k husitství, jen 6 věrných kněží upáleno; kláštery Grünheim a Nová Cel ve Slezsku, Zbraslav, Osek, Břevnov, Zvole u Jaroměře, Frankenštejn v Kladsku stihl podobný osud jako již jmenované.

Není země ve střední Evropě, která by se mohla vykázat takovou armádou mučedníků jako naše vlast. Modleme se, aby i našim mučedníkům dostalo se cti oltáře, jako na př. mučedníkům anglickým 16. století. Pamatujme, že jsme synové mučedníků, važme si té cti a buďme na ni hrdi. Nesluší se, aby před změkčilými potomky někdejších násilníků ustoupili ti, v jejichž žilách koluje krev mučednická – kráčejme neohroženě ve šlépějích těch, kteří se nelekali cepů, palcátů ani ohně „božích bojovníků", jak se rádi dnes nazývají bojovníci temna. Vzpomeň slov Páně: „Přijdou doby, že každý, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tim prokazuje službu Bohu (koná skutek bohumilý).“

Modlitba za svedené k odpadu.

Maria, zářící jitřenko, která jsi zvěstovala lidstvu východ slunce spravedlnosti a pravdy, když jsi se na světě objevila: rač zazářit vlídným svým jasem do duší našich svedených bratří, kteří v této vlasti tak dlouho Pánu sloužili, spolu s námi spojeni jsouce poutem jedné víry v jedné pravé církvi Kristově. Podvedeni zlobou ďábelskou, ošáleni od zrádných pastýřů, falešných proroků, kteří přišli k nim v rouše beránčím co vlci hltaví, a vidouce pohoršení tam, kde jim měly svítit příklady svatosti a ctnosti, dali se oklamat, aby opustili Ježíše, jenž jest cesta, pravda a život, a zřekli se i mateřské lásky tvé.

Vypros jim od Ducha sv. světlo a poznání, že se dali zaplést v tenata knížete temna, jenž pod vylhanou záminkou lásky k vlasti je připravil o Ježíše i o pravou a společnou vlast naši v nebesích. Nechať jen tobě, Maria, vděčí, že se zase srdcem věřícím přiznají k božskému Synu tvému, odlesku světla věčného, našemu učiteli a našemu věčnému odplatiteli. Vypros jim i sílu, aby nedbajíce lidských ohledů zřekli se bludu a vrátili se k světlu a pravdě, která jim září jedině ve svaté církvi Kristově. Svatí patronové naši, shlédněte na své dědictví, neponechte ho na pospas nepřátelům, proste Pána, aby i v naši vlasti byl brzo zase jeden ovčinec a jeden pastýř. Všichni sv. mučedníci, kteří jste svou krví zkropili drahou půdu naši vlasti, orodujte za svedené bratry, aby se zase navrátili k pastýři duší svých a byli hotovi kráčet ve šlépějích vašich až k vycezeni krve pro Krista a pravdu.

Modlitba za ochranu před odpadem.

Ježíši, náš Spasiteli a Vykupiteli, Synu Boha živého, klečíce u nohou tvých odprošujeme a smiřujeme tebe za urážky tvého svatého jména, za všechny křivdy, kterých se tobě v nejsv. Svátosti oltářní dostává, za všecku neuctivost vůči tvé nejsvětější Neposkvrněné Matce, za všechny pomluvy a potupy tvé snoubenky, svaté katolické církve. Ježíši jenž jsi řekl: „Učiním všecko, začkoli prositi budete Otce ve jménu mém,“ prosíme tě vroucně za naše bratry, jejichž spása jest v nebezpečí, abys je chránil všeho, co je svádí k odpadu od pravé víry. Zachraň ty, kteří stojí na kraji propasti, uděl všem světlo, aby pravdu poznali, mužnost a sílu, aby proti zlému bojovali, vytrvalost ve sv. víře a lásce účinné. Za to prosíme též ve jménu tvém, nejdobrotivější Ježíši, Boha, Otce tvého, se kterým žiješ a kraluješ v jednotě Ducha sv., Bůh, na věky věkův. Amen.

Pamětlivi však slov apoštola tvého: „Kdo myslíš, že stojíš, hleď, abys nepadl,“ prosíme i za sebe a vzýváme dobrotivost přesv. Srdce tvého, abys nás odpadu od pravé víry uchovati ráčil. Jsme sice hotovi až do posledního vzdechu vyznávat víru tvou a za ni i život položit. Protože však bez pomoci tvé snadno podléhá lidská slabost, spoléháme nikoli na zdatnost svou, nýbrž jedině na milost tvou. Chraň a posiluj nás, aby nezvítězil nad námi nepřítel, abychom se sami nezpronevěřili svatým slibům svým, zatímco se za jiné modlíme. Vidíme, jak zlobou ďábelskou padají tisícové po naší levici a desetitisíce po naší pravici (Ž 90), ty však račiž přikázat andělům svým, abychom uprostřed zkázy a léček zůstali věrni tobě, svému Pánu a Králi, a se zbloudilými bratřími svými se u tebe shledali ve světle věčném. – Věřím v Boha...

Bože, jenž napravuješ, co pobloudilo, shromažďuješ, co bylo rozptýleno, a zachováváš, co jsi sjednotil, prosíme tě, vylij dobrotivě na křesťanský lid milost své jednoty, aby zavrhl, co ho rozděluje, a ve spojení s pravým pastýřem tvé církve byl s to důstojně tobě sloužit. Skrze Krista, Pána našeho. Amen.

Všemohoucí věčný Bože, jenž všem skýtáš spásu a nechceš, aby kdo zahynul, shlédni na duše ďábelskou lstí ošálené, aby srdce zbloudilých odložila všecku rozkolnickou nepravost, zmoudřila a vrátila se k jednotě pravdy tvé. Skrze Krista, Pána našeho. Amen. Pane Ježíši, přelaskavý Spasiteli světa vroucně tě prosíme pro nejsvětější Srdce tvé,  učiň, ať se všecky bloudící ovečky obrátí k tobě, Pastýři a Biskupu svých duší: jenž žiješ a kraluješ na věky věkův. Amen.

Maria, Matko milosrdenství a útočiště hříšníků, prosíme tě snažně, račiž popatřit laskavýma očima na ubohé bludaře a rozkolníky. Ty, Stolice moudrosti, osviť jejich mysli žalostně pohroužené ve tmy nevědomosti a hříchu, aby jasně poznali, že svatá katolická apoštolská římská církev jest jediná pravá církev Ježíše Krista, mimo níž nelze dosíci svatosti ani spásy. Dovrš posléze jejich obrácení vyprošením milosti, aby přijali všecky pravdy svaté víry a podrobili se nejvyššímu římskému veleknězi, zástupci Ježíše Krista na zemi, aby tak spojeni vbrzku s námi sladkými pouty Boží lásky utvořili jediné stádce pod týmž jediným pastýřem, a abychom všichni, přeslavná Panno, mohli na věky zpívat a jásat: „Raduj se, Maria Panno, tys samojediná zničila veškeré bludy po celém světě. Amen. Třikrát Ave Maria...

P. Konrád M. Kubeš T. J.: Ve šlépějích Neposkvrněné. Vyšehrad, Praha 1947. Imprimatur Dr. Josephus Kratochvíl, vicarius capitularis.